Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

KOMENTÁŘ Masaryk by byl hrdý! Šampionát v boxu měl svojí kvalitu

Bezvoda vs. Stárek / zdroj foto: Jitka NovákováBezvoda vs. Stárek / zdroj foto: Jitka NovákováJIČÍN – Na prknech, co znamenají svět – v Masarykově divadle v Jičíně – se uskutečnilo 21. Mistrovství České republiky mužů a žen v boxu. Co přineslo, co vzalo a jak se povedlo? To bych se pokusil shrnout na následujících řádcích...

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

Zatímco loni jsem byl na šampionátu coby nováček a nevěděl, co od něj očekávat, letos jsem byl v trochu jiné pozici. Většinu lidí kolem boxu i samotných bojovníků jsem už alespoň od pohledu znal, většinu z nich i viděl v průběhu roku zápasit (a nejen jednou) a tak jsem se na souboje těšil.

A to natolik, že jsme víkendové cesty tam a zpět z Prahy do Jičína zvládal v časech, které by asi Policii ČR velkou radost nedělaly (na rozdíl od takového Sebastiana Loeba). I pár dní po mistrovství, nespočet článků, komentářů a prohrabování se fotkami musím říct jedno: stálo to za to!

Nebudu tvrdit, že se mi líbila všechna utkání, která jsem viděl, našla se slabší, nebo ta, které mne osobně tolik nenadchla, ale těch, která stála za to, byla většina. Pokud si mohu dovolit alespoň trochu osobní názor, musím vyzdvihnout následující:

1) Organizace kolem ringu, práce všech, kteří se na třídenním maratonu podíleli, byla skvělá. Sladkosti na stůl, kafe (které tedy po oba dny skutečně bodlo), to byly záležitosti, které skutečně potěšily, stejně jako dění v ringu samotném. Prostě servis, který není všude rozhodně samozřejmostí.

2) Divácká kulisa. Umístit boxerský ring do útulného divadla, které nese název v mých očích jednoho ze čtyř nejslavnějších Čechů (vedle Sv. Václava, Karla IV. a J.A. Komenského) byl dobrý nápad. Sice zde nemohlo být tolik lidí, jako v tělocvičně loni v Rakovníku, divadelní kotel to ale kompenzoval a nejen při zápasech domácích boxerů byla mnohdy atmosféra skutečně bouřlivá.

3) Bodoví rozhodčí. Je mi jasné, že za tento bod si to od některých slíznu a osobně jsme třeba s některými verdikty – ať již konečnými, nebo dílčími v kolech – nesouhlasil, skutečný KONEČNÝ VÝSLEDKOVÝ „zářez" jsme ale v sobotním, ani nedělním programu od ringu neviděl.

Ano zápasy Pavliš-Kocvelda, Schilder-Chval, Vodárek-Pavliš, Lengál-Plzák, Kliment-Lengál, nebo Valachová-Sedláčková mohly skončit obráceně, ale jelikož se jednalo o vyrovnaná utkání, mohla skutečně skončit na jednu, či druhou stranu. I když je mi jasné, že když v rozích, mezi kamarády a příbuznými boxerů vládnou těsně po zápase velké emoce, je těžké si to připustit.

To dle mého platí především pro finále ve váze do 57 kg už žen mezi Luckou Sedláčkovou a Soňou Valachovou. Moc nechápu reakce lidí a argumenty typu „Na Slovensku by takový zápas Češce nedaly", který možná měla v hlavě i sama Valachová, jenž se výsledku také podivovala.

Myslím, že se na to dá dívat také obrácenou perspektivou: neustále nadáváme a štve nás, když se zápasy kvůli tomu, že je jeden z boxerů domácí, otáčejí. Proč se nyní zlobit na rozhodčí, že rozhodli skutečně na základě toho, co se v ringu dělo, nikoliv na základě toho, kdo v něm, jaké národnosti a čí klubové příslušnosti, stál?

Neustále to opakuji a opakovat budu: dělení na Čechy a Moravu, případně Slezsko je prostě zastaralé, pro mě nepochopitelné. Všichni obyvatelé České republiky mají v občanském průkazu u národnosti zkratku ČR, nikoliv Čechy, Morava, Slezsko. A dle toho by se měli u rozhodování zápasů řídit, ne dle toho, s kým se znají, s kým chodí na pivo, nebo případně trénují!

Ano, při vyrovnaném stavu po třech kolech, jak se tomu na šampionátu ve dvou případech stalo, pochopím, že se na dobodovávání rozhodčí přikloní k tomu bojovníkovi, kterého znají lépe, ale při rozhodování jednotlivých kol by mělo být základním faktorem dění v ringu. Pionýrské myšlení? Možná, ale sport by o čestnosti měl být v první řadě, i když na to lidé pod vlivem dnešní doby bohužel zapomínají.

Právě proto věnuji tomuto bodu tolik prostoru, právě proto jsem rád, že tentokrát prostě na šampionátu otočené celkové výsledky dle mého nebyly, právě proto jsem rád stejně jako například Marek Šimák i za to, jak se k sobě boxeři i boxerky v ringu chovaly – třeba radost, následné objímání a polibek mezi velkými kamarádkami Lenkou Kardovou a Alicí Šrámkovou, prostě musí zahřát i toho největšího cynika.

4) Výkonností růst některých boxerů. Jak už jsme psali u stupňů výsledků, bylo několik boxerů, kteří skutečně překvapili. V mých očích pak nejvíce trojice Huliev, Schilder a Vaněček. Prvně jmenovaného jsme viděl na mistrovství a letos během roku několikrát a jeho progress je nepřehlédnutelný! Jen on sám ví, co za tím vězí a nezbývá věřit, že v nastoupené cestě bude pokračovat. Ač nejsem fanouškem nižších vah, jeho zápasy mne skutečně baví.

Jména druhých dvou – snad se nebudou zlobit – jsem do letošního šampionátu de facto neznal, ani jeden loni nestartoval a oba ukázali, že pokud na sobě budou pracovat, mohou v dalších letech dosáhnout i na vyšší mety, než „jen" stříbrné medaile.

Především Vaněček má na těžkou váhu velmi slušný pohyb, práci tělem a hlavně perfektní oči. Pokud bude na sobě pracovat dále a hlavně na vytrvalosti, může sledovaným talentům této divize Táborskému s Hoškem zle zatápět. A pokud si člověk uvědomí, že do finále s Táborským vstupoval Vaněček se dvanácti zápasy na kontě proti téměř 120 soupeře, musíte před jeho výkonem prostě smeknout.

Stejně jako před bojovným srdcem především jedné z dam – Michaely Myslivečkové. Ta musí během roku a hlavně během šampionátu snášet „výprasky" od Martiny Schmoranzové, která je dlouhodobě českou jedničkou, přesto se s tím vždy dokáže neskutečně popasovat.

Myslím, že i kdejaký chlap by šel po loňské drtivé porážce ze šampionátu do opakovaného finále s jasně lepším soupeřem se strachem a předem poražený, Myslivečková ale opět zabojovala, za což ji byla tentokrát odměnou velká podlitina pod levým okem. Říká se, že hlavou zeď neprorazíš, této bojovnici bych to ale asi nejen já hodně přál. A kdo ví, pokud kromě bojovnosti zapracuje i na dalších boxerských faktorech, třeba se někdy překvapení dočkáme.

Sečteno, podtrženo: letošní šampionát v boxu se dle mého povedl a nezbývá než věřit, že zaslouženém vánočním odpočinku vstoupí čeští boxeři a boxerky do nového roku 2014 stejně dobře, jako ten letošní zakončili!

Nemáte povoleno vkládat komentáře.

Copyright © 2010-2017 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze