Profiboxing.cz

Přepnout do PC verze

VIDEO Padesátiny!? No a co, Bernard Hopkins ještě končit nehodlá

  • Napsal Profiboxing.cz

Bernard Hopkins / zdroj foto: InternetBernard Hopkins / zdroj foto: InternetPRAHA – V jeho občance najdete datum narození: 15. ledna 1965! Američan Bernard Hopkins (55-2-7) byl přesto ještě před dvěma měsíci a sedmi dny boxerským mistrem světa polotěžké váhy. Rodák z Philadelphie je jednoduše přírodní úkaz. Úkaz, který si zaslouží připomenout toto životní jubileum.

To jsme se rozhodli pojmout ani ne tak klasickým životopisem, jako průřezem jeho největších zápasů kariéry. Těch jsme vybrali celkem dvacet...

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

11. ŘÍJNA 1988 – BERNARD HOPKINS (debut) VS. CLINTON MITCHELL (debut), porážka 1-2 na body

Od třinácti se potloukal po vězeních, v sedmnácti letech dostal osmnáctiletý trest za několik zločinů najednou. Propuštěn byl po pěti letech v roce 1988. „Budeš tu brzo zpět," řekl mu šéf věznice. „Já se sem nikdy nevrátím," kontroval mu Hopkins, v té době již šampion vězeňské ligy. O pár týdnů později debutoval mezi profíky, jenže taktéž s novicem Clintonem Mitchellem, kvalitním to amatérským bijcem, padl 1-2 na body. Následně se na dalších 16 měsíců odmlčel, aby se vrátil silnější a ještě lepší...

22. KVĚTNA 1993 – BERNARD HOPKINS (22-1) VS. ROY JONES JR. (21-0), o titul mistra světa IBF ve střední váze, porážka 0-3 na body

...22 výher v řadě posunulo Hopkinse k souboji s nejlepším boxerem olympiády v Soulu 1988, který přišel o titul kontroverzním verdiktem ve finále proti domácímu Park Si-Hunovi. A zkušenosti z amatérského ringu i kvalita se projevily, Jones jr. duel dvou sebevědomých krajanů jasně opanoval a stal se mistrem světa ve střední váze.

17. PROSINCE 1994 – BERNARD HOPKINS (26-2) VS. SEGUNDO MERCADO (18-2), o titul mistra světa IBF ve střední váze, remíza

Už o rok později dostal Hopkins druhou šanci na titul, jenže tehdy padla kosa na kámen. „B-Hop" pouze remizoval (a to mohl být ještě rád) v Ekvádoru s domácím Segundem Mercadem, který jej poslal dokonce do dvou (byť lehce kontroverzních) počítání. Tak, či onak, stejně jako později i třeba Lennox Lewis, doplatil v tomto souboji Hopkins mimo jiné na podcenění změny nadmořské výšky. Duel se odehrával v horách ve více jak třech kilometrech nad mořem.

29. DUBNA 1995 – BERNARD HOPKINS (26-1-2) VS. SEGUNDO MERCADO (18-1-2), o titul mistra světa IBF ve střední váze, vítězství TKO v 7. kole

Odveta tak byla nevyhnutelným řešením a v ní již neponechal Hopkins nic náhodě. Mercada v úvodu sedmého kola chytil rychlou kombinací, práci pak dokončil v rohu. Ekvádorec sice nebyl na zemi, sotva se ale držel na nohou, a byť mohl ringový nechat pokračovat v souboji, rozhodl se souboj raději ukončit.

28. SRPNA 1998 – BERNARD HOPKINS (34-1-2) VS. ROBERT ALLEN (22-2), o titul mistra světa IBF ve střední váze, bez výsledku (NC)

Osmá obhajoba titulu mistra světa nedopadla pro Hopkinse dobře. Ve čtvrtém kole se jeho a Allena snažil rozhodčí Mills Lane odtrhnout z klinče tak rázně, až prvně jmenovaného doslova vyhodil z ringu. Zápas tak musel být ukončen předčasně a těžko jej šlo vyhlásit jinak, než „No Contest", tedy bez výsledku. Určitě není bez zajímavosti, že pro Lana to byl jeden z posledních duelů kariéry mezi šestnácti provazy.

6. ÚNORA 1998 – BERNARD HOPKINS (34-1-2) VS. ROBERT ALLEN (23-2), o titul mistra světa IBF ve střední váze, vítězství TKO v 7. kole

Také druhou okamžitou odvetu zvládl Hopkins s přehledem a s oslavným gestem na zádech uprostřed ringu.

29. ZÁŘÍ 2001 – BERNARD HOPKINS (40-1-2) VS. FELIX TRINIDAD (40-0), o tituly WBC, WBA a IBF ve střední váze, vítězství TKO ve 12. kole

Provokace s portorickou vlajkou, nějaké ty narážky i přímo na Trinidada, to vše před zápasem v MSQ v New Yorku v době po útocích na „Dvojčata". Hopkins prostě věděl, jak ve sjednocujícím souboji o tři tituly mistra světa zaujmout. Duel, který ve studiu HBO doprovázeli svými hlasy Winky Wright (toho Hopkins později porazil) a Floyd Mayweather, pro sebe nakonec urval Hopkins krásným knockoutem ve 12. kole. Slavil by ovšem i případný bodový triumf.

18. ZÁŘÍ 2004 – BERNARD HOPKINS (45-1-2) VS. OSCAR DE LA HOYA (37-3), o tituly WBC, WBA, WBO a IBF ve střední váze, vítězství TKO v 9. kole

Poprvé v historii proti sobě stanuli soupeři, kteří si to měli rozdat o všechny tituly top organizací v některé z váhových kategoriích. Duel, který se boxoval dvě libry pod hranicí střední váhy (160 liber) opanoval díky parádnímu úderu na spodek Hopkins, který v době konce zápasu vedl 2-1 na body. Duel měl i zajímavou dohru, De la Hoya pár týdnů po něm nabídl soupeři místo ve své stáji Golden Boy Promotions a „B-Hop" v ní pracuje coby sportovní manažer dosud.

16. ČERVENCE 2005 – BERNARD HOPKINS (46-1-2) VS. JERMAINE TAYLOR (23-0), o tituly WBC, WBA, WBO a IBF ve střední váze, porážka 1-2 na body

Pozici absolutního krále střední váhy uhájil Hopkins jen jednou. Ve druhém případě padl těsně 1-2 na body s v té době neporaženým krajanem Jermainem Taylorem. Pro mnohé byl tento výsledek hodně překvapivý, většina amerických novinářů totiž viděla vyhrát Hopkinse.

3. PROSINCE 2005 – BERNARD HOPKINS (46-1-3) VS. JERMAINE TAYLOR (24-0), o tituly WBC, WBA a WBO ve střední váze, porážka 0-3 na body

Poprvé v kariéře nevyšla Hopkinsi sázka na okamžitou odvetu. S Taylorem to bylo opět těsné, vyrovnané, ovšem na body opět slavil v té době obhájce titulů: 3x 115-113! Těsnější verdikt při rozhodování 10-9 a určení vždy vítěze kola vyřknout nelze (vyjma remízy).

10. ČERVNA 2006 – BERNARD HOPKINS (46-1-4) VS. ANTONIO TARVER (24-3), o titul IBO v polotěžké váze, vítězství 3-0 na body

Pro v té době jednačtyřicetiletého veterána to byl poslední zápas ve střední váze. Pro přechod o dvě divize výše si vybral v té době filmovou hvězdu z poslední série Rockyho – Antonia Tarvera. Tenhle levák byl ale kromě jiného také špičkovým boxerem a prvním, který knockoutoval Roye Jonese jr. Proti „Katu" ale narazil, Hopkins opanoval souboj jasně 3-0 na body.

19. DUBNA 2008 – BERNARD HOPKINS (48-1-4) VS. JOE CALZAGHE (44-0), porážka 1-2 na body

Impozantně zakončil kariéru velšský národní hrdina Joe Calzaghe. Poté, co zničil v Evropě vše, co mu stálo v cestě, rozhodl se dobýt Ameriku. Na poslední dva souboje si vybral dvě velké zámořské legendy – vedle Hopkinse také Roye Jonese Jr. Oba porazil, i když daleko více práce měl s prvně jmenovaným, který jako kdyby na rozdíl od svého rivala nestárl. Těsný triumf zajistila Calzaghemu hlavně povedená poslední třetina souboje poté, co byl v prvním kole poprvé v kariéře na zemi.

18. ŘÍJNA 2008 – BERNARD HOPKINS (48-1-5) VS. KELLY PAVLIK (34-0), vítězství 3-0 na body

Další povedený duel s neporaženým soupeřem, Pavlik byl favoritem, dle mnohých mohl být prvním, kdo „B-Hopa" pošle k zemi. V té době už třiačtyřicetiletý Hopkins ale ukázal, jak moc se experti i fanoušci spletli, o sedmnáct let mladší rival neměl šanci.

3. DUBNA 2010 – BERNARD HOPKINS (51-1-5) VS. ROY JONES JR. (54-6), vítězství 3-0 na body

Sedmnáct let trvalo, než se obě legendy amerického i světového boxu opět potkali v ringu tváří v tvář. V nečisté odvetě se radoval z vítězství Hopkins a vyrovnal účet s Jonesem na 1-1. Po vítězství zatoužil „B-Hop" po Hayem i v té době již důchodci Calzaghem, oba mu s díky poslali odmítavou odpověď.

21. KVĚTNA 2011 – BERNARD HOPKINS (51-2-5) VS. JEAN PASCAL (26-1-1), o titul mistra světa WBC v polotěžké váze, vítězství 3-0 na body

Napoprvé spolu oba bojovníci remizovali, napodruhé již proběhlo všechno dle „plánu". Hopkins si přijel do Kanady pro titul mistra světa a ve 46 letech, 4 měsících a 6 dnech se stal nejstarším světovým šampionem historie. Tuto věkovou hranici později ještě několikrát posunul.

15. LISTOPADU 2011 – BERNARD HOPKINS (52-2-5) VS. CHAD DAWSON (30-1), o titul mistra světa WBC v polotěžké váze, bez výsledku (NC)

Bernard HopkinsBernard Hopkins

Druhý souboj „No Contest" v kariéře americké legendy se zrodil poté, co v nervózně vedeném souboji vzal Dawson svého soka na vidle a mrštil jím do provazů. Hopkins se chytil za rameno a odmítl vstát, z očekávaného souboje se tak stala fraška...

28. DUBNA 2012 – BERNARD HOPKINS (52-2-5) VS. CHAD DAWSON (30-1), o titul mistra světa WBC v polotěžké váze, porážka 0-2 na body

...A bylo jasné, že přijde okamžitá odveta. Jenže stejně, jako s Taylorem, také s Dawsonem to Hopkinsi napodruhé nevyšlo. Levoruký bijec přezdívaný „Bad" nedal veteránovi absolutně žádnou šanci, přistoupil na jeho nečistou taktiku a Hopkinse jasně přeboxoval, přestože sudí Luis Rivera nabodoval skandální remízu. „B-Hop" tak poprvé od roku 1989 odboxoval kalendářních dvanáct měsíců bez výhry.

9. BŘEZNA 2013 – BERNARD HOPKINS (52-2-6) VS. TAVORIS CLOUD (24-0), o titul mistra světa IBF v polotěžké váze, vítězství 3-0 na body

Duel, který jej měl poslat definitivně do důchodu, místo toho udělal s Hopkinse jedničku polotěžké váhy a opět také mistra světa. Do té doby neporažený Cloud se nedokázal vypořádat s nepříjemným, nečistým stylem legendy a poprvé v kariéře odešel z ringu poražený.

19. DUBNA 2014 – BERNARD HOPKINS (54-2-6) VS. BEJBUT ŠUMENOV (14-1), o tituly mistra světa WBA a IBF v polotěžké váze, vítězství 2-1 na body

Byla to show už před zápasem. Hopkins sliboval nabubřelému Kazachovi lekci, ten „dělal ramena" a tvářil se netečně. Jenže veterán s novou přezdívkou „Vetřelec" se mu dokázal dostat pod kůži a v zápase se to potvrdilo. Šumenov dobře začal, jenže postupně jej Hopkins rozebral na součástky a vyškolil tak, jak sliboval. Fakt, že vyhrál jen 2-1 na body lze považovat za jednu z ostud roku!

8. LISTOPADU 2014 – BERNARD HOPKINS (55-2-6) VS. SERGEJ KOVALJOV (25-1-0), o tituly WBA, WBO a IBF v polotěžké váze, porážka 0-3 na body

Legenda narazila. Ruský „Ničitel" se nenechal rozhodit před zápasem, ani během něj. A Hopkins hned v prvním kole pochopil, že se potkal se silou, kterou dosud nepoznal. Výsledkem byla sice důstojná, leč nejtěžší bodová porážka v kariéře už v té době téměř padesátiletého „Vetřelce".

Copyright © 2010-2022 Profiboxing.cz

Nahoru PC verze