PRAHA – Pondělní odpoledne patří na našem webu mini-seriálu, který se věnuje boxerským trenérům. V tom dnešním budou následující řádky věnovány muži, který pracoval s těmi vůbec nejslavnějšími boxery historie – Bilem Clancym.

Gilbert Thomas „Gil“ Clancy se narodil 30. května 1922 v newyorské čtvrti Queens. Již v dětství přišel nešťastnou náhodou o oko. I přesto však na vysoké škole začal s boxem, kde jej tento královský sport uchvátil natolik, že v něm pokračoval i v armádě, ve které sloužil za druhé světové války.

DALŠÍ TRENÉRSKÉ LEGENDY:

• George Benton: Ten, který dokázal i s kulkou v zádech vyzrát na Muhammada Aliho
• Richie Giachetti: zabil člověka, trenéra z něj udělal Don King. A on pak stvořil Holmese
• James McGirt: mistrem světa se stal za šest let, ale za šest dní šampiona vytrénoval
• Shields: učedník, který přes Holyfielda a Tuu zamířil až ke kubánským tanečníkům
• Roberto Garcia: Ten, co příliš nechválí mladšího brášku a vedl například i Riose

Po ní začal Clancy, který vystudoval magisterský titul ve fyzice, pracovat jako středoškolský učitel, ovšem daleko více jej to stále táhlo k boxu.

A tak začal na poloviční úvazek trénovat doma v Queensu mladé amatérské bojovníky. Z koníčku se stala vášeň, kterou v polovině padesátých let minulého století nasměřoval správným směrem jistý mladý černošský chlapec.

Ten chlapec se jmenoval Emile Griffith. Jeden přes den učil, druhý se živil výrobou dámských klobouků, aby pak společně po nocích uchvacovali diváky v různých klubech.

Clancy od začátku věděl, že má v rukou výjimečný talent. V roce 1958 se společně přihlásili na prestižní turnaj Golden Gloves, které dvacetiletý mladík ve velterové váze vyhrál. Právě zde začalo jejich společné pouto, které trvalo dalších téměř dvacet let.

Ve stejném roce zamířili do profesionálního ringu. V roce 1961 odstartoval Griffith trilogii s Benny Paretem. Zápas, v němž bojoval o svůj první titul mistra světa ve velterové váze, vybojoval Emile technickým knockoutem ve 13. kole.

V následné odvetě naopak Paret dokázal svého soupeře bodově přeboxovat a tak se v roce 1962 schylovalo k třetímu setkání, které završí vyhrocenou trilogii. Proč vyhrocenou? Paret nevybíravým stylem napadal soupeřovu homosexuální orientaci a ten si přál jediné, znič jej a pomstít se mu za všechno.

Rozhodně ale ne tak, jak se nakonec stalo. Ve dvanáctém kole se Griffith rozvášnil příliš tvrdou kombinací zhruba dvaceti čistých úderů na hlavu Pareta. Nutno dodat, že většina úderů padla v době, kdy byl Paret již naprosto mimo a stál na nohou jen díky provazům, o které by opřen. Rozhodčí, ač v těsné blízkosti, byl doslova uchvácen syrovou podívanou a zápas bohužel odmával pozdě.

Benny Paret upadá ještě v ringu do kómatu, ze kterého se již neprobudí. O deset dní později, ve svých 25 letech umírá. Griffitha se jeho smrt hluboce dotkne a chce s boxem seknout. Právě zde ale přichází na scénu opět Clancy, který jej vrátí jak do života, tak do ringu a k mistrovským titulům.

Emile Griffith je Clancymu vděčný, plně mu důvěřuje a jejich společná pouť profesionálním ringem pokračuje dalších patnáct let. Jejich vztah je výjimečný a ač Gil za svoji dlouholetou kariéru trénoval nespočet boxerů, Emile Griffith byl jen jeden.

„Je bojovníkem, protože je příliš líný na to, aby ještě pracoval,“ vtipkoval na konto svého nejoblíbenějšího svěřence s odstupem času.

Což je rozhodně velká pocta, vždyť Clancy se objevil v rozích i legendárního tria těžkých vah – Muhammada Aliho, Joa Fraziera a George Foremana, nebo skvělého Kolumbijce Rodriga Valdéze.

V roce 1992 – v době, kdy byl již v trenérském důchodu – jej zpět do velké hry vytáhl olympijský vítěz, Mexičan Oscar De La Hoya. Ten se chystal na svůj profesionální debut a moc dobře věděl, že nikdo mu nemůže nastartovat kariéru lépe než Clancy.

Gil Clancy se proslavil také jako hlasatel v rádiu, televizní komentátor a expert. Celý život pak strávil po boku své ženy Nancy, se kterou vychoval šest dětí. Stejně jako jeho výše zmínění svěřenci, také on je v Mezinárodní boxerské síni slávy, kam byl přijat v roce 1993.

I přes status hvězdy v boxerském světě, nikdy nezapomněl na svoji starou tělocvičnu PAL gym v newyorském Queensu, do které se rád vracel a v pozdějších letech pomáhal s tréninkem mladých talentů.

V březnu roku 2011 byl Clancy na pokraji života. Upoután na nemocničním lůžku, obklopen svoji velkou rodinou pomalu umíral.

„Byli jsme s ním každý den a loučili jsme se,“ vzpomíná se smutkem na smrt svého otce Kathy Burkeová. „Jednoho dne došla sestra a potvrdila, že otce od smrti dělí dny, možná jen hodiny. Řekla však, že ještě čeká na nějakou osobu, aby se s ní rozloučil. Nikdo mně však nenapadal, celá rodina už se rozloučila,“ dodává Kathy.

O dva dny později zazvonil telefon a na druhém straně se ozval hlas jistého boxerského veterána. Emile Griffith – v té době také těžce nemocen – si chtěl promluvit se svým „tátou“.

Clancy však spal, a tak mu jeho dcera alespoň přiložila telefon k uchu. Na druhé straně sluchátka promluvil Griffith, který prokazoval svému trenérovi, který jej doprovázel po celou kariéru, obrovskou loajalitu.

Gil Clancy zemřel ve věku 88 let brzo ráno následujícího dne. Emile Griffith svého kouče přežil o dva roky.

• < Předchozí
• Další >