Fabiana Bytyqi a Teodora Bačevaová / zdroj foto: Tomáš LiškaÚSTÍ NAD LABEM – Už v sedmém zápase profesionální boxerské kariéry zvedla Fabiana Bytyqi (7-0, 2 KO) nad hlavu pás mistryně světa. Sice zatím „jen“ ten juniorský, přesto se ji povedl na české poměry husarský kousek. Triumf nad maličkou a nebezpečnou Bulharkou Teodorou Bačevaovou (4-3, 1 KO) se ale ani tentokrát nerodil snadno. Naopak.

Ostatně mnozí fanoušci i experti především na sociálních sítích výsledek 3-0 na body (3x 96-94) po duelu zpochybňovali. I s tímto se ale dokázala dvacetiletá ústeckábojovnice v rozhovoru pro Profiboxing.cz popasovat. Tak, jak se na skutečnou šampionku sluší a patří.

DALŠÍ NOVINKY Z RINGU:

• Spokojený Konečný varuje: Ženský nyní český box táhnou. Potřebují ale i chlapy
• VIDEO Brutální KO v Plzni. Český sudí pod palbou, od Konečného dostal výtku
• FOTO Velká noc českého boxu: tituly pro Bytyqi, Sedláčkovou a Horvátha
• FOTO Pála a Kracík pro Čišu remizovali, Schwarz s Deinesem nadělovali KO
• VIDEO+FOTO Překvapivá noc: Holmová si pospala, McGregor dostal nařezáno

Jaký to je pocit, být mistryní světa, byť zatím juniorskou?

Úžasný pocit, ani mi to tak nějak ani nedochází. Snad se brzo vzpamatuji a začnu si to užívat. Momentálně jsem z toho ještě trochu v transu. {jcomments on}

Šlo o hodně těžký zápas?

Asi stejně jako ten první, možná těžší v tom, že byla také perfektně připravená. Když jsem přišla po dvou kolech do rohu, tak jsem si říkala, dobrý, nic mě nebolí, je to v pohodě. No a Luky na mě: 'Koukej něco dělat, prohráváš.' To jsem moc nečekala, museli jsme začít trochu měnit taktiku, několikrát mi zopakoval, že i když mě její údery nebolí, tak jsou vidět a rozhodčí je bodují.

Mimochodem, na tebe byl Lukáš v rohu daleko slušnější než na Sebastiana. Naštěstí jeho zápas v televizi nebyl...

...Jasný no, to je celý Lukáš, museli by hodně pípat. (smích)

Myslím, že proti němu byli ještě Conor McGregor a Nate Diaz na své tiskovce ještě slušní. Vnímáš jeho slovník ještě vůbec?

Luky se nechává hodně unést. Snažím se vnímat jeho rady, nadávky pouštím z hlavy, beru je tak trochu jako motivaci. Prostě to k němu patří.

Fabiana Bytyqi před zápasem s Teodorou Bačevaovou

Věřila jsi po posledním, parádním otevřeném kole, že jsi vyhrála?

Po něm jsem si myslela, že ano. Věděla jsem, že mne moc netrefovala. Celkově v posledních třech kolech ji už začaly padat ruce, otevřela jsem ji nos, takže jsem věřila, že to dopadne.

Předpokládám, že i ty jsi ale musela cítit, že to byl hodně vyrovnaný duel...

...Určitě, cítila a tak nějak jsem to čekala. Věděla jsem, že bude kvalitně připravená.

A zaznamenala jsi i negativní ohlasy na facebooku, v komentářích, které tvrdí, že jsi prohrála? Jak podobná slova vnímáš?

Je to názor lidí, kteří na něj mají právo. Jsem za něj ráda. Sama vím, že jsem ji nepřejela, že to nebyl jasný duel, ale pro mě je to další škola, další prostor se zlepšovat a poučit ze svých chyb. Svým způsobem mohu svým kritikům i poděkovat, protože co jiného mě má posunout dopředu? Plácání po zádech? Vím, jak to v ringu probíhalo, kromě těch negativních hlasů je i drtivá většina těch pozitivních, za které jsem také pochopitelně ráda.

Máš z vaší odvety lepší pocit než z prvního souboje loni v listopadu?

Rozhodně. Zkusila jsem si věci, které jsme natrénovali, za mě super a velká zkušenost.

Předpokládám, že nějakou dobu nechceš menší soupeřku ani vidět, je to tak?

Ano, budu se za to modlit. (smích) Na něco podobného nejsem zvyklá, nesedí mi to. Nemám vlastně ani možnost trénovat s někým tak malým. Bylo to hodně náročné.

Co teď? Dosud jste byly s Luckou Sedláčkovou těmi, které jdou po svých soupeřkách, stoupají vzhůru. Nyní máte tituly a tím i pomyslný terč na čele. Jsi na to připravená?

Jsem na to připravená, už teď se těším na další duel. Myslím, že jsem připravená na všechno.

Fabiana Bytyqi a Teodora Bačevaová

Jak příjemným pocitem bylo mít na trenkách nášivku WBC?

Je to super pocit, vždycky jsem záviděla klukům z SES Boxing, když si ta loga nažehlovali na trenky a říkala, že by mě to jednou mohlo také potkat. A stalo se, paráda.

Třeba to nebylo naposledy a navíc nemusí zůstat jen u jedné nášivky.

Jasný, ale mám docela malé trenky, pokud jsou všechny takto velké, moc nevím, kam s nimi. (úsměv)

Plánujete nějaké oslavy?

Slavit nebudu, v pondělí jsme se byli vyběhat a od úterý už normálně trénujeme. Musíme na sobě dál pracovat, nemůžeme ztrácet čas.

Co ohlasy z německé strany? Byly pozitivní?

Ano, všem se zápas líbil, chválili mě i za to poslední kolo, že jsem v něm nechala všechno. Jsem ráda, že jsem je dokázala potěšit.

Byla důležitá podpora v hledišti během zápasu? Tvoji kamarádi a příbuzní udělali slušný kotel, viděl jsem i tvého dědečka s albánskou vlajkou.

Úžasné, hala burácela, neskutečný pocit, vnímala jsem to hlavně v posledních třech kolech a všem patří za podporu velké díky, za ten neskutečný kotel. Když jsem se podívala do hlediště na rodiče, tak maminka už brečela, jsem si říkala: 'Sakra už teď?' (úsměv) Byl to úžasný pocit.

Taky jsem se na ni občas podíval a přišla mi daleko více klidná než v zápase tvého bratra Sebastiana.

Myslím, že po tom prvním kole Sebastiana s tím Gruzíncem (Nugzar Čavčavadze) už ji nemohlo nic překvapit a rozhodit.

Když už jsme u něj: Byla jsi nervózní i ty v jeho rohu? Protože nástup Gruzínce byl jedním slovem neskutečný a řekl bych, že ho v hale nečekal kromě jeho týmu nikdo.

Ve chvíli, kdy jsem viděla, co se děje a viděla jsem i Sébovu zadní ruku pod bradou, tak mi nebylo dobře po těle. Křičela jsem na něj, myslela jsem, že mi vyskočí srdíčko. Když jsem ale viděla, že Gruzínec odchází, tak jsem se trochu uklidnila.

Řekl bych, že mu muselo tak hučet v hlavě, že nejspíše neslyšel vůbec nic a nikoho...

Souhlasím, říkal nám, že si to kolo vlastně ani nepamatuje, že vůbec nevěděl o světě a byl rád za gong na jeho konci. I táta křičel po prvním kole na Lukáše, ať Sébovi rozváže tkaničky, že je má přivázané k sobě. (úsměv) Brácha byl hodně otřesený, ale zvládl to.

Fabiana Bytyqi s bratrem Sebastianem

Zase na druhou stranu, skvělá práce od Lukáše po prvním kole v rohu. Zareagoval přesně tak, jak měl.

Řekla bych, že skvělá práce od Lukáše. Srovnal ho skvěle psychicky i takticky. Lukášovi věřím a opět potvrdil, že oprávněně. Myslím, že lepšího kouče jsme si nemohli ani přát.

Ještě mě zaujala jedna věc: tebe ani po zápase Lucky nebylo možno sehnat na rozhovor, protože jsi byla na dopingové zkoušce. Jak dlouho jsi tam vlastně byla?

Možná i přes dvě hodiny, střídala jsem se tam s Tomem Schwarzem po jeho souboji. Zdálo se mi to jako věčnost. Přišla jsem do půlky zápasu Štěpána Horvátha.

Proč? To jsi byla tak vycucnutá ze zápasu?

Vůbec ne, vypila jsme toho kvanta. Čaj, džus, dala jsem si i pivo, ale nějak to nešlo, pořád jen po kousíčkách, ale pořád málo. Veselé bylo, že když už to vyšlo a měla jsem podepisovat papíry, tak jsem to nestihla, musela jsem si odskočit a podepsat je až pak. Už to šlo všechno ven. Docela jsem paní pobavila. Ale říkala, že to není v boxu nic neobvyklého, zvlášť, když je to první dopingová zkouška kariéry.

První zkouška v první sportovní kariéře?

Ano, úplně poprvé. Nikdy dříve jsem na dopingu po zápase nebyla.

Tak snad nebyla poslední. Chtěla bys na závěr někomu ještě poděkovat?

Určitě bych chtěla poděkovat Ulfovi Steinforthovi za možnost boxovat o titul, trenérovi Lukáši Konečnému, rodině, bráchovi, který je mi velkou psychickou podporou, a samozřejmě všem fanouškům, kteří byli v hale, nebo doma u televize, psali na facebook či smsky. Všichni byli skvělí.

• < Předchozí
• Další >